Vláda bohů
V dávných dobách kráčeli po světě bohové jako jeho absolutní vládci. Mezi nimi byli i bohové lidí – a ti nabyli přesvědčení, že jen oni jsou čistí, a proto má svět patřit jen jim.
V dávných dobách bohové kráčeli po světě jako absolutní vládci. Jejich pád roztříštil svět na nekonečné kusy plovoucí ve vesmíru...
Poslechni si hymnu kmenůV dávných dobách kráčeli po světě bohové jako jeho absolutní vládci. Mezi nimi byli i bohové lidí – a ti nabyli přesvědčení, že jen oni jsou čistí, a proto má svět patřit jen jim.
Ostatním bohům to přišlo nepřijatelné a vedlo to k válce titánských rozměrů. Síla, kterou vedli válku, roztrhala oblohu, rozdělila oceány a roztříštila svět na drobné kousky plovoucí v nekonečném prostoru.
“Když bohové roztříštili oblohu, nečekali, že z jejích úlomků vykovíme zbraně.”Pravidla hry

Po pádu bohů zůstala pouze jejich esence – ukrytá v krvi, v zemi, v každém kousku světa. Po pádu staré éry zůstaly jen ruiny a prach.

Po válce, která roztříštila svět na kusy, se po lidech nezachovala ani stopa. Ostatní kmeny předpokládaly, že vyhynuli, ale o Západě, kde se tyčí neprozkoumaná a nehostinná pohoří, kolují legendy.
Ty vypravují o tom, že lidé nezanikli, ale uchýlili se do hlubokého ústraní, kde se jim podařilo přežít. Legenda říká, že si vykovali vlastní esenci vytrvalosti a přežití, jakou nezná žádný jiný kmen.

V místě největších bojů ve středu mapy vznikla studna – portál do podzemí, kam spadly všechny duše mrtvých. Skládají se z čisté nezařazené energie a mají velký potenciál pro každý kmen.
Ty je chodí sbírat a přivádět do měst, kde na nich vykonávají šamanské obřady, které jim přinášejí další schopnosti, verbují je do bojů nebo využívají jako základ pro existenci kmene.
Po světě se náhodně nacházejí staré artefakty pradávných bohů. Ačkoli jejich moc je ještě jen neprozkoumaná, jejich esence je tak silná, že dokáže hrdinům poskytnout nové schopnosti a změnit průběh bojiště. Tyto artefakty jsou však střeženy silnými monstry, která se živí energií starých bohů.



Z trosek však povstaly kmeny, nositelé esence starých bohů. Každý kmen věří, že je pravým dědicem světa a jeho způsoby jsou těmi jedinými pravými.
Války kmenů se nevedou jen kvůli nadvládě, ale také kvůli získání esence, která se nachází na každém bojišti. Tato místa jsou pozůstatky největších bitev bohů a jsou nasáknutá jejich silou.
Hrdinové se nesnaží jen porazit své protivníky, ale také ukrást nebo získat co nejvíce této esence. Ztráta života v boji tak symbolizuje oslabení spojení hrdiny s esencí.
Po dlouhých letech izolace se údajně připravují vystoupit ze svého stínu, aby změnili dynamiku války. S sebou přinesou také moc diplomacie – sílu, na kterou ostatní kmeny dávno zapomněly.
Píseň o třech kmenech, které bojují o to, kdo zůstane poslední.
Ze severu, kde vládne věčný mráz,krystalová koruna svolává nás.V ledu je síla, v mrazu vítězství,kdo proti nám povstane, ve sněhu zmizí.
Z bažin, kde v mlze jedy bublají,hadí kmen se plíží, oči mu žhnou.Smrt přichází po tichém, slabí neobstojí,jen silní přežijí tuhle noc.
Poslední kmen! Poslední kmen!Až dohoří oheň a skončí den,jen jedna vlajka nad polem zavlaje —poslední kmen! Poslední kmen!
Z prastarých hvozdů, kde duní buben,troubí roh a země se chvěje.Medvěd i vlci jdou s námi do boje,příroda je naše síla, les nás vede.
Led, jed i les — tři kmeny, jeden boj,jen jeden přežije… ať je to ten tvůj!
Poslední kmen! Poslední kmen!Až dohoří oheň a skončí den,jen jedna vlajka nad polem zavlaje —poslední kmen! Poslední kmen!
Poslední kmen!